Až budu velká, bude ze mě..

.. selka. Tak jsem to aspoň jako malá vždycky pozpěvovala. Přála jsem si být ale princeznou, učitelkou, právničkou (po studiu práv stále pokukuju) a manželkou bohatého pána. Z toho sice postupem času sešlo (až na tu právničku a zabezpečenou manželku - i když ta se mění na finančně soběstačnou bohatou paní s bohatým manželem). Práce je pro mě ale stále jednou ze zásadních otázek.

Práce a dobré pracovní postavení je pro náš život jedno z klíčových témat. Ať už jsme kariéristé nebo rodinné typy. Práce je zdrojem financí pro nás, naše blízké. Práce je i určitou výplní času. Náplní života. Zkrátka nás ovlivňuje velmi, ať chceme či ne, ať ji máme nebo jsme nezaměstnaní. Pro mě je práce jedním ze smyslů života. Motivátor. Možnost zdokonalení se, vzdělávání, rozšiřování si obzorů a poznávání nového. Práce nás zajisté ovlivňuje i v osobním životě, formuje náš charakter a naopak.

weheartit.com

Než si vybrat, to raději nic!

Takové motto razím. Ač nerada, dost často postrádám schopnost "umět si vybrat". Největším problémem bývají ty nejhloupější zbytečnosti. Jednou je to tričko - modré pruhy nebo červené puntíky? Nebo obě? Dám si radši černý nebo zelený čaj? Koupím čtyřvrstvé papírové utěrky nebo jen trojvrstvé, zato s rolí navíc zdarma?

Okolí ze mě roste, protože si ve frontě pospíchajících lidí vedu vnitřní boj, co bude lepší. Lidé nadávají, předbíhají a pak už je zoufale můj společník pouští. Nejčastěji se stává, že si raději nevyberu nic a odcházím s prázdnou. Nebo donutím vybrat toho druhého i za mě.

Chorobné odkládání maličkostí

V rámci odkládání učení se na zítřejší zkoušku jsem shromáždila na kupičku všechny papírky s poznámkami, co vše musím udělat, samozřejmě co nejdřív. Najednou to však nebyla kupička, ale pořádná kupa a všechny ty důležitosti, které by mi samy o sobě, kdybych je dělala včas a hned, když jsem se o nich dozvěděla, zaberou několik hodin. Zaplatit paušál, přepsat si poznámky do nové práce, vyčistit vanu, uklidit si vyprané oblečení do skříně. To všechno a tisíc podobných drobností bych do deseti minut měla hotové.

Jenže člověk (asi ne každý) je bytost líná, prokrastinující a vyžívající se v odkládání věcí (nebo aspoň já taková často jsem). Namísto toho jsem totiž stihla asi 50x zkontrolovat e-mail, informační studijní systém, facebook nebo blog. Stihla jsem si udělat neskutečný nepořádek na stole a podtrhat zoufalé zápisky k té nejvzdálenější zkoušce. Namazat si ruce krémem, dnes už asi pošesté, pusu přejet balzámem na rty a udělat si čtvrtou vrstvu bezbarvého laku. Samé důležité věci, že, Lucie? Když už ta činnost počkala týden či měsíc, pár dní to zajisté vydrží..

Méně strachu, více odvahy

Heslem v nadpisu se hodlám řídit celý rok. A vlastně ještě déle. Pořád jsem se, a vlastně ještě pořád se něčeho obávám, mám z něčeho strach. Co si pomyslí? Jak budu vypadat? Co když to nezvládnu? Co když ten postup nebude pro ně dost dobrý? Co když já nejsem dost dobrá?

DIARY: Jen vnímat..

přistihla jsem se po několikadenním zkoumání, že prožívám některé věci jen napůl. myslím, že v tom nejsem sama. jsme neskutečně ovlivňováni společností, ale nejen jí. také na nás ze všech stran vyskakují sociální sítě - facebook, twitter, různé zpravodajské kanály nebo diskusní fóra.

často se mi stává, že o věci nepřemýšlím jako o svém zážitku, o něčem, co bych si měla zaznamenat do své mysli a uchovat především pro sebe. spíš mi na mysl vytanou otázky jako "to bych mohla napsat na facebook." / "o tom povím kolegyním nebo spolužačkám." / "o tomhle bych mohla sepsat článek na blog." / "co by si o tom myslel xy?"

Jak být spontánní?

Myslíte si, že následující článek bude plný rad, jak na to? Jak se chovat spontánně? Jak zahodit naši věčnou upjatost, uvolnit se a udělat něco bláznivého? Udělat něco, co udělat chceme, i když je to proti všem společenským konvencím. Jen tak z ničeho nic se jít v noci projít nebo si ve dvě ráno uvařit špagety. (no dobře, to není proti společenským konvencím, ale přesně na tomhle se ukazuje moje spontánnost). 

Tento článek tedy nebude žádným návodem na spontánnost, spíše zamyšlením, proč spontánní nejsem (nejsme) a proč.

INSPIRATION: Nick Vujicic

O tomhle pánovi někdo z Vás možná slyšel, někdo z Vás možná viděl videa s ním nebo dokonce vlastní jeho DVD (to bych, mimochodem, chtěla taky!).


Life without limbs nebo Attitude is altitude - neříkají Vám tahle hesla a také odkazy na webové stránky Nicka něco? Jestli ne, tak se MUSÍTE podívat na toto video (a připravte si kapesníky):

a vůbec nevadí ta žalostná kvalita

Nebo na tohle, kde dokonce Nick nazpíval písničku a natočil k ní skvělé video:

INSPIRATION: Pomáhejte také! :)

Nádherné video, u kterého mi ukápla slza. Naše slova jsou velkou zbraní ale i velkou pomocí. A přitom si to velmi často neuvědomujeme. Můžeme samozřejmě pomoci i penězmi nebo předměty, pokud nemáme takový cit a talent na to, pomoci jako žena ve videu.

INSPIRATION: Návrat pozitivního přístupu? ..Doufejme!

Jeden z komentářů u minulého článku mě nakopl k sepsání tohoto dnešního. Mé pozitivně laděné články by se měly vrátit, čtenářka Cler má naprostou pravdu. Zkrátka bych neměla sedět na zadku a bědovat nad svým zpackaným životem nebo dalšími nesmysly, ale konečně dostát svých slibů a rad a to "žít naplno, pozitivně myslet a užívat si maličkostí a radovat se z nich." Zní to jednoduše, co? Ale určitě mi dáte za pravdu, že není každý den posvícení a nic se nedá tak lehce udělat - tak lehce, jako o tom mluvíme, radíme jiným nebo píšeme články na naše blogy.

Our secret

Dnes přidávám milé video, co zajisté pohladí na duši a na srdci. Jen si užívejte, nepodvádějte a zkuste se v dnešním tak rychlém světě plném stresu na chvíli zastavit s tvůrcem videa.

Intelektuální článek vs. recenze na kosmetiku

Poslední článek mě donutil k zamyšlení nad současnou blogovou scénou - a nejen jí, ale celkově nad obsahem internetu. Nedávno jsem podobný článek četla u Elišky a nevěřícně jsem kroutila hlavou, že intelektuálů na blogu je stále dost a čtenáře nezajímá jen nová značka lesku na rty.

Bohužel opak je pravdou a pociťuji ho i já, na vlastním blogu. Článek s několika fotkami z odpolední procházky a krátkým shrnutím + popisem mého oblečení má mnohem vyšší popularitu než článek o návštěvě věznice, který já osobně shledávám přínosnějším a zajímavějším. Taktéž je tomu při srovnání článku o zdravé výživě a pokusu zpevnit si postavu vs. recenzi na knihu ze seznamu povinné četby.

Vypadá to, že momentálně se u nás na prvním místě objevuje spíše vnější krása, ideální vzhled, zpevněná postava a zkrášlená tvář. Vnitřní krása spojená s inteligencí, čtením knih, návštěvou kulturních zařízení nebo snaha zlepšit se zevnitř pokulhává a ztrácí na první místo spoustu bodů.

Laskavé slovo na každý den - Petr Weissman

Citáty Aristotela, Seneky nebo svatého Augustina , které jsou stále nadčasové. V této knize ale najdete i mnoho výroků moderních filosofů, vědců či spisovatelů. 

Úvahy, krátké citáty a motivační věty, prokládané příběhy ze všech koutů světa, útržky z děl slavných spisovatelů. Kniha je opět řazena systematicky, na každý den je tu vyhrazena jedna stránka se třemi odstavci či oddíly. Každý den zde najdete tučně vytištěnou větu se zamyšlením, výzvou k reflexi, povzbuzením nebo dalším laskavým slovem. Odtud je i název knihy.

Cliché

Narazila jsem na báječné video o mé milované Francii a zažitých nesmyslech, které o této zemi kolují všude po světě. Video nasdílené zde je ve francouzštině, pro nefrancouzštináře nebo lenochy, co nechtějí překládat, přidávám odkaz na video s českými titulky. Pěknou podívanou a napište mi, jestli znáte nějaká klišé o České republice, Češích nebo jiných zemích a jestli souhlasíte s tímto videem. :)

Dejte všechno do pořádku!

Úžasňák mi poslal báječnou stránku. Když si myslíte, že něco není v pořádku, otevřete prohlížeč a klikněte. Zobrazí se Vám tlačítko "Make everything OK." (ve volném překladu = Dej vše do pořádku.)

Je to moc milá věcička a pomůže Vám podívat se na Vaše problémy s nadhledem. Upřímně, mnoho z nás se rozčiluje kvůli zbytečnostem. Já se třeba vytočím kvůli dopsané propisce nebo hodině, která neodpadne. Když se rozčílím na sourozence doma kvůli nějaké závažnější věci (třeba že sanitka přijede až za 20 minut), je to vztek úplně stejný a stejně dlouho trvající.

Je jasné, že některé věci, které jsou pro život důležité a nejsou, tak jak by měly, nás trápí nebo čílí. Je ale zbytečné přidělávat si vrásky nějakými hloupostmi. Raději se pojďme zamyslet nad tím, kolik lidí má mnohem větší problémy. Dávat za příklad lidi z Afriky nebo Ukrajiny je klišé, ale podle mě stále pravdivé a opodstatněné.

Pokud Vám tlačítko nepomůže, není to jeho vina, jak se na stránce dočtete. Zkrátka je problém ve Vás (ostatně já přicházím na to, že problém je většinou na mé straně).

Nechte si poradit.

Zajásejte, protože i mě už dochází, že v některých ohledech bych svému okolí měla věřit. Většinou mi radí správně. A pokud se náhodou spletou (třeba v tom, že čokoláda, kterou jsem si koupila v Lidlu za 10 Kč ve slevě, bude dobrá nezkažená), věřte, že to nedělají naschvál (doufám!).

Marsmallow test

Na internetu jsme během bezduchého surfování našla tohle krásné video. Děti školkového věku kolem čtyř let jsou zavřeny do prázdné místnosti a posazeny na židličku k prázdnému stolu. Je jim donesen jeden marshmallow bonbon na talířku. Mají možnost volby - dát si bonbon hned a nebo odolat a za odměnu po delším čekání dostat druhý. Dočetla jsem se, že se tento test dělat už v 60. letech a prý má vliv na budoucí život a kariéru. Lidé, kteří odolali, si vedou lépe a jsou sebevědomější. Dařilo se jim například lépe u přijimacích zkoušek na univerzitu. Naopak lidé, kteří bonbon snědli, jsou prý tlustší a mají větší sklon k neposlušnosti jak doma tak ve škole. Tito neposlušní prý brali více drogy, měli problémy s pozorností a mezilidskými vztahy.

Myslím, že bych vydržela. Teď určitě, ale nejspíš i jako malé dítě. Vidina dvou bonbonů by asi přebila chutě a pokušení. Vydrželi byste i Vy?

P.S.: Nemyslete si, že si s čekáním na dva marsmallowny vymýšlím jen proto, abych dopadla lépe v  budoucnosti. ;D

Enjoy your life!

"Life is not measured by the number of breaths we take, but by the number of breaths that take our breath away."

Úsměv!

Děkuji za milé komentáře u mého děsně depresivního a protivného článku. Díky za dodání odvahy a donucení zamyslet se nad sebou a nad svými problémy. Opět je tu Lůca optimista, třikrát sláva! I já mám své dny a to dost často, ale nakonec se přeci jen vše v dobré obrátí.

Úsměv nic nestojí a dobrá nálada naštve nejvíc lidí. Řešit problémy, které ještě nenastaly nebo které se vyřešit beztak nedají, je k ničemu. Úžasňák říká, že jestli má problém řešení, tak se vyjeví samo (nebo tak nějak). Zkrátka musíme k životu přistupovat s tím, že nevíme, jak dlouhý může být a také si ho řádně užívat. Stres nebo nějaké slzy jsou k ničemu. Hádky s okolím, které je nám blízké, nás pak stejně mrzí a trápíme sami sebe.

Don't be unfashionble!

Nasaďte si obří baťoh nebo ještě lépe vemte nějakou kabelku (pokud máte elegantní, vemte si ji), obujte pohorky a ve skříni vyhrabte nějakou parádní šusťákovku (alespoň 40 let starou - z Tuzexu).. K tomu přihoďte kulicha naraženého do hlavy a pod ním trčíčí rozcuchané nebo umaštěné vlasy.

Anonymní rozumbradové

..taky Vás iritují lidé v diskuzích pod články třeba na idnes.cz nebo dalších zpravodajských portálech? I když nemusíme možná chodit příliš daleko, na blogu nebo na Facebooku se také najdou otravové, kteří všechno znají, všechno umí a jsou děsně dobří v odmítání názorů ostatních. Ono skrývat se za monitorem počítače a virtuálně se povyš

Nacházím zde spoustu lidí, kteří sežrali všechnu moudrost světa. Na druhou stranu jsou tu lidé, kteří Vás utírají pravopisnými chybami nebo různými vulgárními výrazy. Již několikrát jsme za svůj názor byla označena za krávu nebo ještě hůře.
Jsou tu lidé nesnášenliví, extremističtí nebo ti, co chodí kolem tématu v kruzích a nic kloudného z nich stejně nevypadne. Připadá mi, že to jsou neustále ti stejní lidé, co mají problém naprosto se vším a na vše si stěžují. Při tom ale ještě stíhají řešit problémy své, pracovat, trávit čas s rodinou a přáteli.. možná s nimi sedí v nějakém kroužku a virtuálně nadávají na celý svět.