Pražský studentský summit, nezaplatitelná zkušenost pro život

Pražský studentský summit? Co to vlastně je? 

Unikátní projekt pro středoškoláky a vysokoškoláky, který Vás pohltí a Vy si na něm vypěstujete závislost. Mnohému Vás naučí a dá Vám možnost poznat nové věci a zajímavé lidi - ať už hosty, pořadatele nebo další účastníky.

Až budu velká, bude ze mě..

.. selka. Tak jsem to aspoň jako malá vždycky pozpěvovala. Přála jsem si být ale princeznou, učitelkou, právničkou (po studiu práv stále pokukuju) a manželkou bohatého pána. Z toho sice postupem času sešlo (až na tu právničku a zabezpečenou manželku - i když ta se mění na finančně soběstačnou bohatou paní s bohatým manželem). Práce je pro mě ale stále jednou ze zásadních otázek.

Práce a dobré pracovní postavení je pro náš život jedno z klíčových témat. Ať už jsme kariéristé nebo rodinné typy. Práce je zdrojem financí pro nás, naše blízké. Práce je i určitou výplní času. Náplní života. Zkrátka nás ovlivňuje velmi, ať chceme či ne, ať ji máme nebo jsme nezaměstnaní. Pro mě je práce jedním ze smyslů života. Motivátor. Možnost zdokonalení se, vzdělávání, rozšiřování si obzorů a poznávání nového. Práce nás zajisté ovlivňuje i v osobním životě, formuje náš charakter a naopak.

weheartit.com

Chorobné odkládání maličkostí

V rámci odkládání učení se na zítřejší zkoušku jsem shromáždila na kupičku všechny papírky s poznámkami, co vše musím udělat, samozřejmě co nejdřív. Najednou to však nebyla kupička, ale pořádná kupa a všechny ty důležitosti, které by mi samy o sobě, kdybych je dělala včas a hned, když jsem se o nich dozvěděla, zaberou několik hodin. Zaplatit paušál, přepsat si poznámky do nové práce, vyčistit vanu, uklidit si vyprané oblečení do skříně. To všechno a tisíc podobných drobností bych do deseti minut měla hotové.

Jenže člověk (asi ne každý) je bytost líná, prokrastinující a vyžívající se v odkládání věcí (nebo aspoň já taková často jsem). Namísto toho jsem totiž stihla asi 50x zkontrolovat e-mail, informační studijní systém, facebook nebo blog. Stihla jsem si udělat neskutečný nepořádek na stole a podtrhat zoufalé zápisky k té nejvzdálenější zkoušce. Namazat si ruce krémem, dnes už asi pošesté, pusu přejet balzámem na rty a udělat si čtvrtou vrstvu bezbarvého laku. Samé důležité věci, že, Lucie? Když už ta činnost počkala týden či měsíc, pár dní to zajisté vydrží..

Méně strachu, více odvahy

Heslem v nadpisu se hodlám řídit celý rok. A vlastně ještě déle. Pořád jsem se, a vlastně ještě pořád se něčeho obávám, mám z něčeho strach. Co si pomyslí? Jak budu vypadat? Co když to nezvládnu? Co když ten postup nebude pro ně dost dobrý? Co když já nejsem dost dobrá?

Spokojenější 2014

Předsevzetí mě lotos minula, loni i několik let předtím jsem se o ně snažila, ale nikdy jsem je moc nedodržovala. Když už, tak jen tu část, která mě bavila. Tak nějak mi došlo, že pokud Vás něco nebaví, není dobré se do toho nutit a snažit se o to. Stejně to nedopadne a když ano, tak jste otrávení, znavení a štěstí nebo spokojenost Vám tyhle věci nepřinesou. Na druhou stranu to, co je pro Vás zábavné, do toho se nutit nemusíte, ani si to 1. ledna předsevzít. Protože jsem ale milovnice všech seznamů a poznámek, ráda si sepíšu po inspiraci u Růžové pandy svůj seznam věcí, které udělají můj rok 2014 spokojenější. Štěstí vnímám jako pomíjivé, i když krásné, ale raději bych dosáhla té stálejší spokojenosti bez větších výkyvů.

1) Budu pravidelně cvičit jógu.
2) Přečtu alespoň jednu knihu za měsíc.
3) Pravidelně budu uklízet.
4) Budu si uklízet své oblečení do skříně, kam patří, poctivě věšet na ramínka a rovnat do komínků.
5) Pracovní stůl si udržím v pořádku.
6) Začnu zase běhat. V zimě na pásu, na jaře už venku.A přihlásím se na běžecký závod.

Bilancování

Zdravím.

Jako každý rok mám během celého prosince zvláštní přemítací náladu, během které se pitvám v uplynulém období a hodnotím své počínání. Letos to byla poměrně příjemná činnost, protože se spousta věcí vydařila. Připadá mi, jako bych zapomínala na vše nehezké a zlé, co se přihodilo, upřímně si nic takového z roku 2013 nepamatuju. Rok 2013 byl plný změn, změn k lepšímu. A co se tedy všechno stihlo udát za posledních 12 měsíců?

MERRY CHRISTMAS

Moji milí čtenáři,

blíží se nejkrásnější období roku, alespoň pro mě, a doba splněných přání. Ať už těch hmotných, ale především těch nehmotných, těch mnohem důležitějších pro člověka a jeho vnitřní štěstí. Ráda bych Vám popřála co nejklidnější prožití svátků vánočních, bez stresu a vyčíslování dárků, které jste dostali nebo dali. Jak se říká, Vánoce nejsou o dárcích a já jen souhlasím. Jsou o pohodě, o rodinném štěstí, o setkávání se s těmi nejbližšími. Ne všichni bohužel tyto věci, pro někoho tak samozřejmé, máme. Bohužel. Proto se, prosím, zamysleme i nad těmi, kteří nemají domov nebo nežijí v přívětivých podmínkách, ať už po stránce materiální či vztahové. Oceňme to, co máme my a zapomeňme na neshody, problémy a nepříjemnosti, které nás trápí celý rok. Užijte si štědrovečerní večeři, rozdávání dárků a ládování se cukrovím u pohádek. Užijte si čas s Vaší rodinou a tu pohodu, kterou se snaží všichni alespoň na Vánoce vytvořit. Na jednu stranu je smutné, že jsou na sebe lidé velmi často milí jen v tuto dobu, ale je hezké vidět, že dobro existuje snad v každém z nás, stačí ho jen trochu přinutit k tomu, aby se ukázalo i na povrchu. A stačí k tomu koledy v supermarketu nebo ozdobený stromeček na náměstí. Takový úsměv Vaší nepříjemné sousedky Vás příjemně překvapí kdykoliv, natož o Vánocích, kdy jsme téměř všichni pozitivně naladěni a vše vnímáme mnohem růžověji.

Všem Vám přeji krásné Vánoce i následující, ať už volné či pracovní, dny. 

Vaše slečna L. ♥

P.S.: Omlouvám se za svou nulovou činnost tady na blogu, ale v poslední době nenacházím čas na virtuální realitu, což se snad v dalším roce změní.

DIARY: Jen vnímat..

přistihla jsem se po několikadenním zkoumání, že prožívám některé věci jen napůl. myslím, že v tom nejsem sama. jsme neskutečně ovlivňováni společností, ale nejen jí. také na nás ze všech stran vyskakují sociální sítě - facebook, twitter, různé zpravodajské kanály nebo diskusní fóra.

často se mi stává, že o věci nepřemýšlím jako o svém zážitku, o něčem, co bych si měla zaznamenat do své mysli a uchovat především pro sebe. spíš mi na mysl vytanou otázky jako "to bych mohla napsat na facebook." / "o tom povím kolegyním nebo spolužačkám." / "o tomhle bych mohla sepsat článek na blog." / "co by si o tom myslel xy?"

DIARY: Nový život vysokoškolačky

moji milí, moc Vás po dlouhé době zdravím a doufám, že jste na mě všichni nezanevřeli a pár duší, které se tu ještě pozapomněli, se najde.

měsíc září byl ve znamení nové práce, nové školy, nového města, nových lidí, nového bydlení a vlastně to přídavné jméno NOVÝ se mi odteď bude spojovat se zářím. byl to náročný měsíc, hlavně co se časového hlediska týče. zkoordinovat své cestování po Praze s mým nulovým orientačním smyslem, zkoordinovat školu s prací a mnoho dalších věcí..

2 years

moji milí, moje milé. úplně jsem zapomněla, že téměř před měsícem uplynuly dva roky od té doby, co sídlím na blogspotu. 

weheartit.com

letošní rok se musím přiznat, ač se mi moc nechce, že blog šel dost stranou a téměř měsíční "výluky" a chybějící články přispěly k tomu, že dost lidí přestalo na blog docházet a číst ho. na druhou stranu se našlo mnoho nových čtenářů a já mohu s radostí oznámit, že v současnosti se nás tu schází 103! nikdy bych nevěřila, že můj blog může sledovat tolik lidí, že vůbec obdržím nějaký komentář ke článku. moc Vám tímto děkuji. ♥

a co se chystá do budoucna?
→ určitě to budou cvičební tipy
→ výlevy novopečené vysokoškolačky
→ recepty na zdravé i nezdravé pokrmy
→ tipy na knihy, filmy a muziku
→ recenze na podniky nebo kosmetiku
→ různé tipy na dekorace a výzdobu interiéru


..a snad i mnoho dalšího! 

věřím, že se sem, do mého malého virtuálního hnízdečka, budete rádi vracet a sem tam necháte nějaký milý vzkaz u článku. mějte se krásně!

DIARY: Jak jsem (do)řídila

Lucie je případ. případ beznadějného (ne)řidiče. lze to přičítat špatnému učiteli autoškoly, moc velkému a rychlému autu, nervnímu tátovi nebo botám. ale je to spíš tím, že prostě nejsem talent. s volantem v rukou jsem se nenarodila a i když mi v autoškole řízení přirostlo (během toho třičtvrtě roku, co jsem ji dělala) k srdci, teď se probírám z opojného snu na téma "umím řídit". protože neumím.

TO DO LIST: Summer 2013

vždycky mě bavilo sepisovat různé seznamy (co s sebou na soustředění, co nakoupit, co si pořídím za peníze za vysvědčení) a zůstalo mi to do teď. můj poznámkovník v mobilu skrývá samé seznamy - dárků, nutného placení, blogování..

je tu nejdelší léto mého studentského života (a já už snad budu konečně zdravá) a to si musím náležitě užít. co mám tedy v plánu?

→ vydělat hodně peněz a málo jich utratit (když už, tak za smysluplné věci)

→ najít s J. byt v Praze

→ najít si brigádu v Praze

→ uklidit si pokoj a připravit všechno na odstěhování

→ začít běhat, cvičit, začít zase jezdit na in-line bruslích a něco dělat se svými křivými zády

→ péct, vařit (zdravě, chutně a hodně)

→ užít si dovolenou ve Špindlu

→ zkrátka UŽÍT SI CELÉ PRÁZDNINY!

léto mi vždycky přišlo dobré (a lepší než nový rok) pro předsevzetí a výzvy, je krásně a přinejmenším počasí Vás pozitivně naladí. v kombinaci s tím, že škola není, ještě víc. snad tedy alespoň část svých plánů a úkolů zdárně splním před polovinou září, kdy nastupuju na novou školu.

a co plánujete Vy? odpočinek, sport nebo nějakou exotickou dovolenou?

Návrat do blogového světa

Moji milí,

slavnostně oznamuji, že jsem konečně mezi Vámi, zase přibývá času na Vaše články a sem tam začne přibývat něco i na této stránce. Už nejsem maturantkou, ale absolventkou a v současné době přede mnou stojí už jen jeden úkol a to přijetí na vysokou školu.

Blog proto začne trochu více rozkvétat, plánuji nějaké změny jak po designové, tak obsahové stránce. Těším na na Vás, Vaše komentáře a to, že nám spolu zase bude príma.

V současné době Vám také přeji hodně sil a sluníčka, které celá naše země potřebuje. Vám, kteří bojujete s vodou, držím pěsti.

Vaše slečna L. ♥

Edit 16:43, téhož dne:

Design se proměnil a prozatím takto zůstane. Kdyby cokoliv nefungovalo nebo se Vám nelíbilo (barvy, odkazy, návrat na hlavní stránku), dejte určitě vědět. Ráda se přizpůsobím čtenářům. :)

<a href="http://www.bloglovin.com/blog/3143392/?claim=hnfnaewfvfx">Follow my blog with Bloglovin</a>

Na skok k blogu a kde mě teď najdete..

Moji milí,

weheartit.com

zdravím Vás opět po dlouhé odmlce a pevně věřím, že někteří z Vás na můj blog nezanevřeli a občas sem zavítají třeba dočíst nějaký ten starý článek. Momentálně jsem v takové časovém presu (aneb neumím si zorganizovat život), že na blog nezbývá příliš času, což mě mrzí a opravdu po maturitě a přijímacích zkouškách plánuji velký návrat - se změnami, které jsou zde vyloženě nutné!

Momentálně mě můžete najít hlavně na instagramu, který už dostihl i mě a já spamuju o sto šest, ne-li více.

Zkuste zadat zajickova_lucie a mrknout, co se u mě děje. Budu ráda, když mi napíšete svá instagramí jména a já budu moci nakouknout k Vám.

Jo, tady máte něco k poslechu. Zbláznila jsem se do té písničky a kluci mi připadají roztomilí. Divné, maturita už mi leze na mozek. ↓

Přeji Vám do nadcházejících dnů hodně úsměvů a sluníčka (nejen) na nebi. Mějte se krásně a brzy napočtenou i tady (nepředpokládám, že to vydržím až do června).

Vaše slečna L. ♥

(mimo)školně

Letošní plesová sezóna už pro mě skončila, užila jsem si dva příjemné plesy vedlejších tříd našeho gymnázia.. Jasně, že na náš báječný ples nic nemá. Ale s Úžasňákem jsme si užívali tancování, chlebíčků a vinného střiku či jiných nápojů..

A plesalo se..

A jak báječně.
Nejlepší maturitní ples. Tedy ještě aby ne. Váš maturitní ples musí být ten nejlepší! Užila jsem si ho, byla jsem na sebe (nás) pyšná, jak to krásně vyšlo. Lidé byli spokojení, my také. Jen mi trvalo dostat se z podivné prázdnoty, která se vytvořila po skončení plesu. Co dál? Co plánovat? Kvůli čemu se dohadovat, když ne kvůli skleničkám na šampáňo?

Ale dost o smutnění. Ples byl nádherný, atmosféra neopakovatelná, moderátoři na jedničku i mimo plac.
Zkrátka srdeční záležitost č. 1!  Zkrátka Paříž má atmosféru.. ♥

Jak zatím proplouvám rokem 2013..

Po dlouhé době mě zase něco přitáhlo na blog, což je podivné. Poslední dobou jsem vůbec neměla chuť sem chodit, cokoliv psát.. Což bych Vám asi neměla říkat, co? Na druhou stranu, "tvůrčí" krize (nebo jak si tenhle stav nazvete) potká asi každého. Obzvláště v čase, kdy každá minuta bývá drahocenná a nestíháte absolutně nic. Přijde pak na řadu osekávání aktivit, bez kterých přežijete.

Je mi divně z naší země .. aneb volila jsem Karla

Je to tak. Pro mě velké zklamání. Snad ani ne z Miloše Zemana, k tomu jen cítím velkou nevoli. Snad spíše z voličů. Z naší země, našeho národa. Mohli jsme mít zase navrácen určitý kredit, určitou úroveň. My si vybereme reprezentaci takovou, jaká je nám blíže. A to arogantního, přisprostlého, nevychovaného člověka, který kolem sebe hází špínu a urážky létají směrem k těm, kteří při něm nestojí. Takový je a bude po dalších pět let náš prezident.

Je mi vážně smutno. Věřila jsem zase na chviličku v mé spoluobčany. Jak je vidět, bylo nás málo. Zvítězila lež, arogance a nesmyslné výroky, které urážely druhou stranu. Děsím se toho, že pravda a láska v naší zemi ještě dlouho vítězit nebudou. Máme takového prezidenta jakého si zasloužíme? Možná ano.

Lidé si vybrali i názory médií, zjednodušené argumenty, nenahlédli sami dále, více, podrobněji, hlouběji. Stačila jim jedna věta. Jedna věta v tak neskutečně negativisticky a útočně laděné kampani. Škoda jen, že to nebylo třeba velmi zkratkovitě, avšak výstižně laděné video Jana Urbana, které by náš národ ovlivnilo.

Je ale holt demokracie a ani mě nezbývá nic jiného než respektovat názory druhých, většinovou volbu a nechat tedy Miloše býti i mým prezidentem. Avšak pro mě vyhrál Karel. A prohrál náš národ. I já. Cítím osobní prohru. Mé snahy se netýkaly pouze vhození lístku do urny, možná i proto je zklamání trochu hořčí než jindy.

Je to jako když prohraje český hokejový tým na mistrovství světa. Jenže to je na rok. Prezidenta, kterého jsem nechtěla a nechci, budeme mít let pět. Proto i zklamání bude trvat déle.

Volím(e) Karla

Možná to tak úplně do blogové scény nepatří, respektive ne do té, ve které se pohybuji já. Na druhou stranu cítím celkem velkou potřebu sdělit Vám své postoje v tak důležité volbě. Nechci nikoho ovlivňovat, nikoho osočovat - jen Vás požádat, abyste šli volit i ve druhém kole!

Nový rok = nové výzvy

Musí to být. Protože co je psáno, to je dáno a já takto alespoň budu mít neustále na paměti, že jsem si seznam svých cílů, výzev, úkolů a přání vyvěsila sem a ví o něm více lidí než já sama.. Možná i proto bych mohla některá (všechna, že ano) dodržovat.