Sunday 16 February 2014

Až budu velká, bude ze mě..

.. selka. Tak jsem to aspoň jako malá vždycky pozpěvovala. Přála jsem si být ale princeznou, učitelkou, právničkou (po studiu práv stále pokukuju) a manželkou bohatého pána. Z toho sice postupem času sešlo (až na tu právničku a zabezpečenou manželku - i když ta se mění na finančně soběstačnou bohatou paní s bohatým manželem). Práce je pro mě ale stále jednou ze zásadních otázek.

Práce a dobré pracovní postavení je pro náš život jedno z klíčových témat. Ať už jsme kariéristé nebo rodinné typy. Práce je zdrojem financí pro nás, naše blízké. Práce je i určitou výplní času. Náplní života. Zkrátka nás ovlivňuje velmi, ať chceme či ne, ať ji máme nebo jsme nezaměstnaní. Pro mě je práce jedním ze smyslů života. Motivátor. Možnost zdokonalení se, vzdělávání, rozšiřování si obzorů a poznávání nového. Práce nás zajisté ovlivňuje i v osobním životě, formuje náš charakter a naopak.


V dnešní době se také stále mluví o nezaměstnanosti, o tom, že práce není. Občas slýchám, že dřív práce byla, že nebyli nezaměstnaní. O tom ale jindy.. Jsem zastáncem tvrzení "Kdo hledá, najde". Je to těžký, někdy zdlouhavý a únavný proces, který vyžaduje naše přičinění a taky trochu štěstí. Podle mého se pílí, snahou a chutí učit se novým a doposud naprosto neznámým věcem dá dosáhnout mnohého. Třeba i získání nové práce. Sama jsem už téměř dva roky v kuse v pracovním poměru. Ke studiu. Předtím jsem měla ještě jednu letní brigádu. Práci jsem si našla jak v Praze, tak předtím v Libereckém kraji. Práce v lesní školce, v bance, hotelu nebo momentálně v jedné nadnárodní společnosti. Všechny pozice jsem si našla sama. Padlo na to i pár "neúspěšných" pohovorů, které mě daly mi nové zkušenosti. Nedokážu si představit, že bych pracovat přestala. Neskutečně mě to naplňuje a posouvá dál.

Člověk pro to, aby byl pro své potenciální zaměstnavatele zajímavý, musí něco dělat. Učit se cizí jazyky, mít řidičský průkaz, umět pracovat s počítačem (jak jsem se přesvědčila na 2. kole svého posledního pohovoru, tak HR specialisté si schopnosti, které jste napsali do svého CVčka, velmi rádi ozkouší i naživo - jak jazykové, tak počítačové). Je nutné, aby člověk dělal něco navíc. Při studiu, ve volném čase. Účast v projektu, na seminářích, školeních, workshopech, organizace různých akcí, práce v neziskovém sektoru, zajímavé koníčky.

Já sama se ráda touto problematikou zabývám, lákají mě různé kurzy, organizace nebo i jen literatura věnovaná seberozvoji. S dobrým postavením na pracovním trhu souvisí právě seberozvoj, disciplína a mnoho dalších vlastností a také schopností, které člověk může získat a dokonce i zlepšit, rozvinout.. Jde jen o to najít tu správnou cestu. A jaká je správná? Věřím tomu, že ta, která Vás baví. Protože co Vás baví, to Vám jde lépe od ruky, do toho se pouštíte s větší vervou a odhodláním. Studujete ekonomii, ale ve volném čase doma pod mikroskopem zkoumáte kočičí chlupy? Pak možná přišel čas na zamyšlení se nad svým budoucím směřováním. Nikdy totiž není pozdě. Stačí jen chtít a mít vůli a trpělivost.

4 comments:

  1. Máš naprostou pravdu. Ve všem. Taky pracuji někde, kde mě to nesmírně baví a naplňuje a už si nedovedu představit, že bych třeba jen studovala. Taky jsem se teď pustila do knih, které mě v práci mají zlepšít, dozvídám se víc informací a začínám jezdit i na různé workshopy a školení. A vždycky bylo všechno jen o tom, že jsem nechtěla. A když se chce, najednou všechno jde :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. jsem ráda, že se mnou souhlasíš. :) a že máš podobné zájmy a náplň svého času. držím pěsti, ať to jde i nadále!

      Delete
  2. Krásný článek :) Koukám, že studujeme podobný obor, akorát na jiné škole. Ted dokončuji druhák a občas mám takovou tu krizi, že bych nejraději všechno zahodila a dělal úplně neco jiného, jak pracovně tak v rámci školy, ale potom, když mě tyto pocity přejdou jsem moc ráda. Taky souhlasím s tím, že s pílí toho jde opravdu hodně! :))

    http://sugar--spice--nice.blogspot.cz/

    ReplyDelete
  3. Myslím, že každý, i když hledá, nenajde. Mnohem důležitější je to, co pro to dělá... jen hledat nestačí, jak píšeš, musíš něco dělat, něco navíc, zkoušet různé možnosti a být připravena se zlepšovat. Jsem ráda, že nám něco takového došlo tak brzo... když vidím ty přátele kterým je ted třeba 25 a velkou část svého života promarnili a spoléhali se jen na školu a jobs cé zet :(

    ReplyDelete

Děkuji za Vaše komentáře - moc potěší!