Neustále o něčem musíme pochybovat, neustále nám něco chybí nebo si nalháváme, že tomu tak je. Chvíle štěstí už jsem se naučila si plně užívat, nikdy totiž nevíte, kdy přijde pád dolů. Připadá mi, že si občas nevážím toho, co mám. Potom mi ale život ukáže. Snaží se mě o to všemožnými způsoby připravit.
Pořád víc a víc se mi znechucují hádky. Začínám nenávidět křik a slzy. Ať už v mých nebo cizích očích. Pláču, protože pláčou jiní. Snažím se být neskutečně silná a navenek se usmívám, ale čeho je moc, toho je příliš. Poslední kapka a člověk vybuchne. A je jedno, v čí přítomnosti a proč.
Snad jen, že špatné dny jsou tu proto, aby přišly ty šťastné (ač se mi zdá, že některé události se neustále pakují a jsem v bludném kruhu).
Bude lépe, prostě MUSÍ!
Ach, tak dobře to znám :( Je mi moc líto, že tím zrovna procházíš :( Ať je brzy lépe!!
ReplyDeleteBude lépe! Hele, včera jsem se na veřejnosti tak šíleně pohádala se svým milým! Řekla jsem mu sbohem, on odjel, hned jsem volala ať se vrátí.. No bylo to děsný. Byla jsem v prdeli.. Ale dneska.. Chci aby on na to zapoměl, ale já jsem za ty drásající chvilky ráda, protože mi to hodně dalo. Řekl věci, který by asi jinak neřekl a potřebovala jsem je slyšet, abych konečně přestala žárlit a podobné věci.. Takže jak se říká, vše zlé je k něčemu dobré. A bývá to tak.
ReplyDeleteTaké se mi do očí řinou slzy, když vidím někoho jiného plakat.. To jsme dvě. Držím palce, ať je to vše zas tak, jak má!! =)
Naprostá pravda. Stále více si uvědomuju, jak bylo krásné být v té dětské nevědomosti a stále mít jen radost a na něco se těšit. Pravda, o to krutější byli dětská trápení a bolístky, někdy bych si ale přála, být stále v duši dítětem. Ať se ti co nejdříve vrátí úsměv, nová naděje a jiskra do oka a přijdou krásné chvíle! Moc zdravím! Papa Kami :-*
ReplyDeleteJen abyste si nemslely, Úžasňák je pořád Úžasňák, s ním se nejde hádat! ;)
ReplyDeleteDíky za podporu!:*