Thursday 22 September 2011

Money, money,money!

Už je to tu zase. Podzimní trápení. Spíše zářijové. A finanční. Peníze hýbou světem. Mou rodinou, vztahy. Je to neustálé řešení problémů - kolik co stojí, kde na to vzít, a podobně..



Jsem na sebe pyšná, že jsem si v 17-ti vydělala na zájezd do Francie, i když na něj skoro celá výplata padla. Sháním teď novou, abych měla příjem i přes rok. Kdybyste o něčem věděli..



Nejsem ale pyšná na to, jakým způsobem moje rodina tyhle problémy řeší. Určitě nejsme jediní, kdo penězmi neoplývá. Jen bych ráda řešila jakákoliv trable v klidu. Bez křiku, slz a týdenního ticha v našem bytečku. Prostě chci klid! Víte, moji rodiče jsou typickou ukázkou "italského manželství". Jenže tím trpíme my -děti.

Jsem vcelku silná osobnost nebo se tak spíše tvářím. Když už je toho ale moc, nedokážu to zvládnout. Potom jsem bezdůvodně protivná a zlá na ostatní lidi - odnášel to teď hlavně J. , než jsem mu řekla, co se děje. Ani nevíte, jak jsem se za nás styděla! Chci zkrátka trochu pochopení od všech, klid, žádné hádky a protože J. mi řekl pár věcí, které mi připadaly dost zlé, byla jsem naštvaná i na něj. Myslela jsem, že mě prostě nechápe a nedokáže tolerovat mé nálady. Dost mě ty všechny věci, co mi řekl, mrzí ještě teď.

Doufám, že to bude jen a jen lepší a já nebudu problémy z rodiny přenášet i do dalších svých "působišť" a mezi další lidi, které mám ráda.

5 comments:

  1. Cítím se úplně stejně jako ty...

    ReplyDelete
  2. Když ono je to těžké. Doma by měl být klid, aby mohl člověk správně a příjemně fungovat. Pokud je něco jinak, než jsme zvyklí, či než se nám líbí, pak nejsme ve své kůži. Ale takový člověk asi prostě je, že se nemůže tvářit, že se nic neděje. Tedy, většinou. Také když jsem unavená a jakoby přepracovaná (plánování toho stužkováku se komplikuje víc a víc), tak to odnáší ten můj nejmilejší. Kéž bychom proti tomu našli zeď..

    ReplyDelete
  3. tohle znám moc dobře. můj vztah s mamkou ztroskotává na tom, že furt mluví o penězích a svými větami o tom, jak mi furt nebude dávat peníze, jak nemá peníze, jak utrácím a ona sama nemá co na sebe, mě pěkně deptá! :/ snažím se chodit do práce, ale zase je tam problém, že mě fzicky úplně ničí, ale jí je to jedno. kdybys byla z Prahy či okolí, mohla bys chodit tam kam já.

    ReplyDelete
  4. Přesně tak. Já mívám dost často pocit, že to nezvládnu.. a uvažuju, jestli bych to neměla vzdát. Ale pak se ve mně vždycky něco zlomí a dá mi to novou sílu jít dál a bojovat. Víš co, bude líp ;)
    Já dřív bývala taky taková, že jsem toho za den snědla tolik, co by jinému stačilo na měsíc :D
    Ty problémy s penězi zná každý, věř mi. Když mamka byla ještě s teď už bývalým přítelem, tak byl doma jenom stres, nic jiného. Pořád se s ní hádal kvůli penězům, pořád po ní chtěl peníze, to bylo nejčastější téma. Taky mě to štvalo a nechtěla jsem to pořád poslouchat. Naštěstí teď už je mamka sama a doma je to ráj :) O složenkách a placení moc neslyším, protože mamka je oproti němu normální. Takže se vždycky domluvíme jen na to, na co bych chtěla přidat já a konec.. Jasně, vím, že toho je s placením hodně a ještě bude, ale nedá se nic dělat. Já se jí snažím pomoct jak můžu. Zkus si doma s rodičema o tom promluvit, nemůžou tě s tím takhle nervovat.. vážně, ať tě zkusí trochu pochopit ;)

    ReplyDelete
  5. Slečno L.,
    ty jsi úžasná! Vydělat si v 17 letech na zájezd do Fr., to musí být hodně velká fuška! Klobouk dolů a přeju Ti, aby se Ti penízky odněkud nahrnuly...co třeba loterie? ;-)).
    Vivi

    ReplyDelete

Děkuji za Vaše komentáře - moc potěší!