Odjíždím s J. zítra na chalupu.. pročistit si hlavu, trocha té fyzické práce neuškodí a být celý dne na čerstvém vzduchu už vůbec ne + krásný klid na ranní vyspávání! :)
Původně jsem vůbec neměla jet - z mnoha důvodů, které J. nechápal a byl za ně naštvaný, nevěřil mi, že si nevymýšlím (já si nevymýšlela, jen jeden zatajila! :P)
Nakonec jsem šťastná, že jedu. Užívat si na chaloupku do Českého ráje, byť jen na dva dny. S jeho rodinou trávím čas ráda a J.-ova maminka dobře vaří (i tatínek). ;)
Těším se úplně na všechno, ale hlavně na to, že budu z domu alespoň na chvíli. Že si odpočinu a snad i pozapomenu na všechny problémy, za které stejnak nemůžu a nikdy je nebudu schopná vyřešit. Snažím se brát život pozitivně, co nejvíc to jde, ale zkrátka to občas nezvládám a slzy máčí můj polštář skoro každý večer (nebo J.-ovo tričko, za což mu patří velký dík! ♥).
Bude líp, protože vždycky tomu tak bylo a nevím, proč by teď nemělo. Navíc mám J., jsem relativně zdravá a netrpím hlady- jen je toho na mě občas moc, chybí mi někteří lidé, kteří už nikdy nebudou zpátky a pochopení ode všech a vždy.
