Partying!

..miluju všelijaké oslavy a párty, i když na ně zas tak často nechodím. Když už se nakonec někam odhodlám, stane se z toho ta nejlepší akce za poslední dobu. Hlavně když se vám na ní děsně nechce..

Třeba jako v sobotu. Nejdřív jsme se při hledání cesty na chalupu s kamarádkou ztratily a protáhly si tak 10minutovou cestu asi tak o hodinu. :D

Byla ze mě havajská královna se spoustou poddaných a šlechtičen - dokonce i krále jsem měla (jen se pak zjistilo, že je gay!), vzniklo spoustu zajímavých a nepublikovatelných fotek, vypilo se snad úplně všechno, moc jsme nespali, protancovali jsme bačkory.. Zkrátka paráda! :)

Co Vy a paření? Užíváte si každý sobotní večer na diskotéce? Nebo to není nic pro Vás?

Naši furianti

Opět jsem v našem městečku navštívila jedno z představení, které nabízí studentské předplatné do divadla. Tentokrát to byla hra Naši furianti od Ladislava Stroupežnického, která se mi náramně hodí do povinné četby.

Nenapadlo mě, že z takové otravné knihy (tu jsem tedy ještě ani nečetla, ale stačila mi ukázka v čítance) dokáže někdo udělat skvělou podívanou a já se u ní tak nasměju. Hra trvala přibližně dvě hodiny a já se nemohla nabažit skvělých hereckých výkonů. Hrál zde například pan Táborský, Ilona Svobodová, Jan Vondráček a další herci, které však neznám podle jména. To některým možná napovídá, že za nastudováním stojí Divadlo v Dlouhé z Prahy. Jejich hry jsou vždy zárukou kvalitního vystoupení.

Knižní tipy (4)

Nejprve se omlouvám za delší nečinnost, kterou přičítám mnohým akcím a hlavně škole, kde už bohudík známky uzavřené jsou. 

Dnes přináším tipy na leden (nebo spíše únor). V zimě se moc věcí nedá dělat, pokud není venku nádherně a nelákají nás zasněžené vrcholky hor. Stmívá se pořád ještě moc brzo na večerní procházky po okolí a prsty mrznou během deseti minut pobytu venku. Kniha je proto jedním z nejlepších společníků pro tyto pošmourné chvíle.

Diplomatkou snadno a rychle..

 

..a nebo taky ne! :D

Byla jsem na dni otevřených dveří. na VŠE. Fakulta mezinárodních vztahů. Zvenčí se mi budova zdála zvláštní, myslím, že je postavena ve funkcionalistickém slohu. Vevnitř? Veliká krása. Samé sklo, kov, zelené rostliny. Vencovská aula tak obrovská. A natřískaná! Sedělo zde snad milion lidí. No dobře, tolik zase ne, ale byli všude. Seděli na všech sedačkách, na schodech, pod schody, nad schody.. Probojovala jsem se s kamarádkami nahoru, abych viděla alespoň na boční projektor. Přednáška o oborech byla velmi zdlouhavá - avšak mě na rozdíl od ostatních bavila (i mé kamarádky se chvílemi tvářily znuděně). Což mi nevadí - nechci mít moc soupeřů v přijímacím řízení. :D

P.S.: I love you! ♥

Přináším recenzi (zda vůbec svůj článek mohu recenzí nazývat) na knihu a film P.S.: I love you.

Film jsem poprvé shlédla asi ve 13 letech, naposledy tento týden. Mezi těmito dvěma daty jsem ho viděla nesčetněkrát. Miluji Hillary Swank a Gerarda Butlera, kteří se tak skvěle svých rolí zhostili. Mám ráda celkovou kompozici filmu. Pokud jste film neviděli, tak jen ve stručnosti: 

Holly a její manžel Gerry si žijou vcelku spokojeným životem, až na některé drobné neshody (kvůli penězům, pořízení dítěte) jsou spolu velmi šťastní a nedokáží si život jeden bez druhého představit. Bohužel lékaři Gerrymu zjistí nádor na mozku a ten na následky této nemoci umírá. Holly je na pokraji zhroucení a smutní po svém manželovi, když jí náhle přijde dopis. Není to jen tak obyčejný dopis, je od jejího manžela. Takto jí zhruba rok chodí obálky s radami a vzkazy, na konci každého lístku stojí věta "P.S.:Miluji Tě!".

University and my other dreams

m

..v úterý byla v Mladé frontě Dnes příloha se seznamem vysokých škol. Zvýrazňovač dostal zabrat, začmárala jsem spoustu humanitních oborů na pražských školách. V sobotu plánuju navštívit Den otevřených dveří na VŠE v Praze, na fakultě mezinárodních vztahů.

Těším se tam jak malá holka. Děsně ráda bych tam chodila. A jestli se dostanu, budu se vztekat jako malej harant a nepomůže ani studená sprcha! Kdyby mě nevzali, tak se zbaví mého amoku leda tím, že mě někam zavřou - třeba do Bohnic, kam asi patřím. Ale není jisté, zda by to na 100% zabralo.

Wednesday Wishes (13)

Po dlouhé době další dávka mých středečních přání. :)

1. Nestresovat se!

COOKING: Zapečená brokolice

Dnes Vám přináším recept na své oblíbené jídlo. Dá se obměňovat a vytvářet spoustu variací. Doporučuji i dietářkám. :)

366 positive ideas

..aneb Štěstí pro každý den.

Tuto knihu doporučuji milovníkům citátů nebo majitelům pochroumané sebedůvěry nebo špatné nálady. Pro každý den je zde napsán jeden citát, který Vás má povzbudit, nakopnout k dalším krokům, donutit Vás pousmát se nebo se zamyslet. Citáty jsou spíše neznámé, než známé ( i když to je jen můj osobní pocit, třeba je znáte).

Já zatím pečlivě dodržuji datumy, ale mám tuto knihu půjčenou z knihovny, takže jsem dostal nápad něco podobného si vytvořit, avšak se svými oblíbenými citáty. Myslím, že na to vcelku dobře poslouží diář s Malým princem od Moleskine, který mi dal Úžasňák k výročí. :)

Try it!

Nový rok, nové výzvy. Nemůžete se přemoci v kousání si nehtů. Máte nepořádek ve skříni? Chcete už dlouho roztřídit knihy? Nebo jste už po stopadesáté mamce koupili k svátku žlutou gerberu?

Vždy je co zlepšovat, vždy je spousta věcí, který jsou třeba změnit. K lepšímu. Proč ne teď? Před nástupem jara? Nebo s nástupem nového roku.

Přemýšlím nad koncem světa. Ne že bych v něj věřila, ale je to přeci jen důvod k tomu zlepšit něco zrovna teď. A když to nevyjde, snad máte možnost za rok. Nebo ještě dříve. Nikdo není bezchybný a Vy se máte možnost stát ještě lepšími. Máte na to, všichni. Chce to jen vůli a odhodlání!

Myslím, že si udělám pořádek ve své knihovničce a mamka ke jmeninám dostane rudou růži. I malé změny jsou změny.

I just want to have a good time!

..po pokoji voní káva. A nad hrnečkem se vznáší pár mých snů a přání. Jejich seznam se neustále rozšiřuje. Jsou tam naprosté maličkosti jako nový lak na nehty, náušnice s pírky nebo dorostlé obočí, které jsem si jednou vytrhala nakřivo a od té doby tak zůstalo. Pak se tam nachází velké sny. Velké pojmy jako rodina, děti, dům, labrador. Jsem rodinný typ. Už odmala. Zkrátka se ve mě ten mateřský pud nezapře. Stejně tak toužím po grilpárty s přáteli. Až budu tou úspěšnou třicítkou - což je další cíl.

Be happy! :)

‎..nemohla jsem se dočkat a stále jsem se ptala, kdy bude zítřek. Máma mi řekla, že to bude, až se vyspím. Ráno jsem se potom probouzela se slavnostním pocitem a říkala si:"Dnes je dnes."

Přemýšlela jsem nad tím, jak je dnešní svět děsně negativistický. Včetně mě. Pořád si na něco stěžujeme. Pořád se nad něčím vztekáme. Oproti tomu ale spoustu věcí pozitivních bereme jako samozřejmosti. To, že máme pár přátel. Že máme zrovna dobrý oběd. Že se nám podařila desetiminutovka v práci. Že nám poslal přítel smsku na dobrou noc.

Víte, i ty pro nás už samozřejmé věci jako je jídlo, pití, teplá voda nebo odličovací voda nejsou tak samozřejmé v jiných koutech země. Nechci dělat osvětu a nadávat všem, jací jsou špatní a že si ničeho neváží. Já jsem taky taková. Ale to je jedno z mých předsevzetí. Být šťastnější. A méně stresovaná. Děkovat za každou pozitivní maličkost a vážit si takových chvil. 

New Year's Eve

Nejlepší Silvestr za můj 17 let dlouhý život. :)

New Year's Resolutions

Jsem už taková. Jsem jako tisíce dalších bloggerů (a nejen bloggerů, ale i obyčejných lidí) a dávám si každoročně nějaká ta předsevzetí. Musím si prostě do mozku vštípit své cíle a plány a neustále si je opakovat, někam si je zapsat a číst si je každý den, abych nezapomněla, že chci být lepší.

Je pořád co zlepšovat a i když to bude znít divně, nechci umřít jako nějaký bezvýznamný člověk, ještě hůř špatný člověk. Nevím, proč mě to napadlo zrovna teď.. Jsem divná. A budu i letos. Prostě už jiná nebudu. Můžu se jen vylepšovat a prohlubovat si své dobré vlastnosti, tím pádem skrývat ty špatné. Třeba se to jednoho roku podaří.

.. doufám, že ještě nebude konec světa, chtěla bych toho tolik stihnout. Ale alespoň máme příležitost užít si rok naplno a být na všechny milí.