Děkuji moc za další ocenění, tentokrát získané od Téry z Blond blogu. Tímto bych jí chtěla poděkovat nejen za ocenění, ale i krásné komentáře a e-maily, které mi dělají dennodenně radost společně s jejími články! ♥
Podle pravidel je dáno:
- Nominovat 15 blogerů, jejichž blog vznikl relativně nedávno.
- Informovat nominované o nominaci.
- Pozradit na sebe 7 různých informací.
- Zmínit, kdo tě nominoval.
- Připojit ikonku Versatile blogger awards k článku.
Nyní už se přesouváme k té zajímavější části, kdy Vám na sebe prozradím 7 věcí, které byste do mě (zajisté) neřekly!
↑ hraní na těhulky nás dost bavilo.. :D
- Začneme těmi méně překvapivějšími věcmi. Na začátek tedy zásadní věc. Jsem naprostý sportovní antitalent. Nenávidím z celého svého srdce gymnastiku a před hodinou tělocviku se mi svírá srdce, když se chystají žíněnky. Nezvládám totiž nic kromě kotrmelce popředu - i když momentálně už se jakž takž převalím i pozadu.
↑ Lucinka u móře
- Mám strach z koní a kachen. Strach z koní je ještě docela pochopitelný díky jejich výšce, síle a vznešenosti, ale z kachen? Od dovolené v jižních Čechách, kterou jsem absolvovala asi ve 2 letech a kachny mě zde příšerně poštípaly svými zobáky se k nim nepřiblížím ani na 10 metrů. Ještě bych přidala strach z holubů a jejich nemocí, nesnáším, když nade mnou ve městě nějaký přelétne.
↑ období "bífíčka, který mělo vydržet navěky"
- Jsem příšerný nervák, a stresuju se kvůli naprostým zbytečnostem jako je zašmodrchaná tkanička u boty nebo to, že mi ujede autobus (který mi neujede - viz. další bod).
↑ vánoční hodina chemie v 1.A
- Všude jsem nejméně o deset minut dřív, nesnáším nedochvilnost (teda J.ovi ji musím prominout, protože jinak bych se z něj zbláznila). Třešničkou na dortu je, že mám hodinky posunuté ještě o pět minut napřed, abych vše stihla, i kdybych vycházela v přesný čas.
↑ "za sborem" :D
- Nesnáším horory a zastávám názor, že filmy mi mají dělat radost, po zkušenosti se Sirotčincem, na který jsme koukali s J. u nás doma a já ho vypnula po necelých deseti minutách, už to snad pomalu, ale jistě vzdává i on.
↑ "nejdrsnější" holky - měly jsme styl, co? :D
- Žeru, jak se patří (no dobře, tohle není žádná novinka). Jsem schopná sníst snídani, svačinu, oběd, druhý oběd u J., cpát se tam až do večera, dát si na závěr pořádnou véču a nakonec si ještě tak přinejmenším dvě večeře dát doma.
↑ hraní na těhulky nás dost bavilo.. :D
- A na závěr jedna snad z nejtrapnějších a nejhorších věcí, které jsem nejspíš neřekla ani J. Jako malá - asi tak do 10 let - jsem si neustále na něco hrála. Na učitelku, na moderátorku, na zpěvačku nebo lyžařskou instruktorku. Jezdila jsem třeba na běžkách po zahradě u babičky a mluvila sama se sebou, tedy samozřejmě s mými imaginárními klienty, které jsem na lyžích učila. Jindy jsem seděla pod stromem a vyráběla ze šišek, jehličí a dalších přírodních materiálů dekoraci v přímém přenosu. Jako poslední bych zmínila svůj pořad pro děti, který se odehrával na záchodě, kde jsem mluvila do dveří a tvářila se jako moderátorka Kouzelné školky.
↑ legendární seznamovák - mírná opička ještě při odjezdu ;D
↑ skvělá třída! ♥
haha, pobavilas me :)) (ale v dobrym, samozrejme!:)
ReplyDeleteTak to jsem se upřímně zasmála (ale tím to nemyslím nějak zle nebo výsměšně!), úžasně roztomilý a úsměvný článek :-) A ještě taková milá slova, jsi neskutečné zlato, Luci :-) A moderátorka kouzelné školky na záchodě u mě vede :-D A strach z holubů s Tebou taky sdílím, vlastně se bojím všech ptáků (nejvíc asi slepic :-D)....
ReplyDeletejéé děkuji, dopíšu tě :)
ReplyDeletejinak antitalent zdraví antitalenta! :D ještě že jsem teď z tělocviku uvolněná :D
Děkuji za nomaci :)
ReplyDeleteSlečno L.,
ReplyDeleteděkuju za nominaci ;-).
Jsem nadšená, že jsi nám ukázala tolik fotek z rodinného alba. Zdá se (nejen podle nich), že jsi pořádná uličnice. A krásná k tomu!
Vivi