jsem vrah a sebevrah v jednom, jak řekl můj bratr. jsem jako lenochod, deset rukou a mysl na milion úkolů mi taky chybí. možná proto jsem už byla na výjezdu od supermarketu vytroubená. měla jsem mu to vrátit zpátky (ale co kdyby to byl nějaký vrahoun a zbančil mě?!). tak jsem radši zbaběle ujela se skřípěním kol při rozjezdu. naše auto trpí, chcípá, zkouší si všemožné špatně zařazené rychlosti a docela natěsno objíždí cyklisty nebo stojící auta.
v autoškole jsem byla zoufalec. ale ne ten nejhorší, tak jsem se vzchopila, jezdila celkem obstojně a závěrečné zkoušky složila napoprvé. v našem autě jsem seděla zatím párkrát, ale je to úplně něco jiného. Suzuki SX4 vs. Chevrolet Cruze. děsivé.
"a mám tam dát už tu dvojku?" "a teď couvnout?" "radši mi vyjeď, radši si zaparkuj, radši to odjeď Ty."
táta trpí. víc než auto. nervy nadranc a já už se jen hystericky směju. už jsem jednou nevydržela neustálé lamentování nad tím, že jsem strašná řidička a ničím mu jeho miláčka. zajela jsme na parkoviště a vystoupila se slovy "dořiď si to sám, vole." dořídil a byl rád, že už sedím na spolujezdci. prý si mám koupit favorita a ničit si ho. a tak jsem dořídila.
.. ale jen na pár dní. už jsem zase jela. nechala se vytroubit, chcípnout motor a zkoušela, co to auto vydrží. ale jedu, pohybuju se kupředu (většinou) a to je úspěch. ostatní snad příjde. brzy. dřív než tátu trefí.
To by chtělo, abys někam jela sama .. a trénovat, trénovat :) Věř mi, že když budeš v autě sama, tak ti vše půjde tisíckrát lépe.
ReplyDeleteno ještě donutit rodiče, aby mi auto půjčili. :D ale slíbila mi to babička, tak to budu moci posoudit. :)
Delete:D Tak to bylo počteníčko ! :D
ReplyDeletepsáno těsně po dořízení, takže ještě plné emocí. jsem ráda, že se líbilo! :)
DeleteTaky si myslím, že až někam vyrazíš sama, tak budeš hvězda :-) Mě řízení začalo opravdu bavit, až když jsem poprvé vyrazila bez tátova komentování, který mě hrozně štvalo (a štve, když ho i teď občas vezu :-D).
ReplyDeletemě tedy zas tak neštve, on jen občas vyletí, jinak mi spíš radí a já jsem ráda. ale kdybych byla vydaná na pospas silnici sama, asi bych prostě musela nějak jet. tak uvidíme, třeba jim ho někdy ukořistím! :D :)
DeleteDořiď si to sám vole :D mě pak inspektor řekl že nepatřím zavolant, a že jednou se jistojistě potkáme u soudu.
ReplyDeletea potkali? :D
Deletemě pan inspektor (který je ale fáákt moc hodný a pouští hodně lidí hned napoprvé) docela i pochválil. ale to bohužel nic neznamená. :D
potřebuju proplesknout! akorát si těmi náladami dělám vše horší:)
ReplyDeleteřízení určo ovládneš časem! a asi to bude i velikostí toho auta ne?:)
to si říkám taky, když jsem zaparkovala, trčel mi zadek tak o půl metru ven. vůbec nemám odhad na to místo kolem.. :D
DeleteTohle zažívá snad každá slečna, prostě ze začátku pro to nemáme cit, z toho si nic nedělej. Já už řídím tři roky, a stejně mám ještě velký mezery. Už se sice umím rozjet i do kopce, ale jednou do měsíce mi to prostě chcípne. Velký plus je, že dokážu dojet někam, kde to neznám, že dokážu vnímat značky a plynule jet. Musíš prostě jezdit co nejčastěji, protože tím se to naučíš. Já jsem tomu neveřila, ale vážně to tak je. Rodiče ti prostě musí dát důveru, i za cenu toho, že trochu pošramotíš auto.... ;)
ReplyDeletetaťka je nervák, ale auto mi půjčuje a chce, abych jela. jsme na jednu stranu ráda, že se mnou jede a říká, co a jak, jen občas se neudrží. :D ale uvidíme, jela jsem teprve tak 5x v našem autě, nic není ztraceno! :)
DeleteJsem úplně stejný případ, i s tím parkovištěm a přenechání řízení (v hysterickém záchvatu) svému otci. Ale máš štěstí, že tě to neodradilo a zkoušíš to dál, já už se od tý doby za volant neposadila. A už jsou to dva roky, teď mi to chybí, potřebovala bych to jak sůl, ale umim prd.. Tak snad se rychle vyjezdíš a budeš mít pokoj. Třeba jednou budeš čerstvý absolventy autoškoly vytrubovat ty :D
ReplyDeletekéž by. :D a Ty rychle sedni za volant, dokup si jízdy v autoškole a hurá na silnici. :) ať tam nejsem vytrubovaná sama.. :D
DeleteJá řidičák nechci,nikdy :D
ReplyDeleteále, třeba bys nebyla špatný řidič. :))
DeleteNo je mi jasné, že kdybych se já pokusila o řidičák, dopadlo by to stejně nebo hůř :D a tak ho raděj nechci
ReplyDeletePamatuju si na první měsíce po té, co si řidičák udělala sestra. Chcípalo ji to furt, zapomínala i tankovat, parkování bylo utrpení a lidi venku se jí smáli, ale ona se dycky snažila a snažila se i parkovat tak, aby to vypadalo k světu (tak přeparkovávala půl hodiny) a hodlala se to naučit, co nejlíp. Teď už jezdí skvěle. Ale hrozně mě mrzí, jak se k ní tehdy chovali ti, co ji ani neznali. Ovládat auto neni nic lehkého, není to nic přirozeného a navíc je to docela nebezpečná záležitost... začínající řidiči mají nejvíc na talíři tu vzájemnou bezohlednost
jojo, jako bys mi mluvila z duše. křižovatka, za mnou kolona nervních chlápků, co pospíchají na fotbal nebo nevím kam. klepe se mi noha na spojce a třikrát mi to chcípne, než se rozjedu. :D
DeleteMusím souhlasit s komentáři, chce to jezdit a jezdit. Já třeba řízení v autoškole milovala, ale naši aby mi půjčili auto? HAHA jednou v noci:-/Teď skoro po roce? brigádá a ups nějak se musím dostat domů...začli se mnou jezdit, uznali že až tak špatná řidička nebudu a hurá za volant. Užívej si tu jízdu, zanadávej si :D vždyť je to super :D
ReplyDeletevidíš, takže to přeci jen jde. :) snad budu stejný případ, i když v září mizím z domu a budu se pohybovat po Praze, kde tedy zásadně metrem nebo tramvají. ale ano, řízení mě baví. :)
DeleteSouhlasím, musíš jezdit a jezdit, je to jenom o zvyku. Mě řízení baví :) Měla jsem štěstí na skvělýho instruktora v autoškole a táta je kliďas, takže mi při řízení radí a nikdo z nás nemá nervy nadranc :D
ReplyDeletetak závidím toho kliďase, v autoškole jsem to taky neměla špatné, ale nejsem prostě talent a chce to víc práce. :D
DeleteTak já teď zažívám přesně stejné chvíle!!!! Vůbec mi to nejde. V autoškole to bylo fajn, ale přeci jen, tam je ten pocit, že pořád tě může instruktor zastavit. Ale teď!? Mám hrozný strach, taky se pořád ptám přítele, jestli už můžu zařadit a co teď mám dělat.. Ale to je opravdu asi jen o zkušenostech. Naštěstí on má starou feldu, takže sice má smrt v očích, když málo sešlápnu spojku a zařadím přes zuby, ale jelikož bude mít nové auto, tak na mě nekřičí. Ovšem před pár dny jsem se sesypala, když jsem musela zastavit na křižovatce do kopce a pak se rozjet. No nechala jsem za tři a asi čtyřikrát mi to chcíplo... Rozbrečela jsem se jak malá holka. Naštěstí řidiči byli trpěliví, ale určitě si říkali, co to je zas za ženskou. Chci jezdit, ale nechci ohrožovat, zdržovat apod. Nechápu, jak někdo může sednout do auta a řídit jak kdyby řídil století.. Jako můj muž.. Nezbývá mi, než si za okno lepit extra velký Zetko a jezdit.
ReplyDeletejo, mluvíš mi z duše. jsem fakt ráda, že se mnou někdo jede a říká, co a jak. jsem děsný zmatkař. když nastane něco nečekaného, nevím, co s tím a jen se mi klepe noha na spojce/brzdě/plynu nebo bůhví kde. :D ale my to zvládneme! ;)
DeleteA tobě vlastně taky :-D Zatím mě nikdo nikdy nevytroubil, asi to Zetko opravdu tolerují, ale prý jsou i takoví hajzlíci, kteří schválně troubí a doráží, aby ještě víc znervózňovali. Hovádka! Tak hodně štěstí :)
ReplyDeletetaťka prohlásil, že nebude jezdit se Zetkem. na našem fáru by se asi moc nevyjímalo (což si myslím i já), ale třeba nebude zbytí. :D
DeletePřítel by mi taky nedovolil Zetko na auto nalepit, byť je to jen ta felda. Proto si ho vždycky vytisknu a přilepím za zadní okno. Nejradši bych si ho nalepila na všechny okna =D Ale jestli taťka odmítá jezdit i s tím provizorním, tak to je pak špatný =D
DeleteMilá přemilá, k tvému dotazu o druhé maturitě.
ReplyDeleteLoni jsem se rozhodla dobrovolně maturovat ze speciální pedagogiky, která tedy nebyla povinná, pouze takový bonus. Ale bála jsem se, že to nezvládnu, proto jsem si to odložila. A v rámci školy jsem ještě absolvovala placený kurz předškolní a mimoškolní pedagogiky, tzn. že bych mohla učit ve školce. Většina lidí z toho maturovala v květnu, ale jelikož jsem měla zkoušky na výšce, tak jsem si to nechala na září, kdy to sfouknu i s tou speckou.
Nevím, jestli to někdy využiju, ale když mám tu možnost, tak proč ne. Třeba se to hodit bude =)
Jinak nesmírně obdivuju tvoje nadšení pro studium. Když jsem na fb četla, že jdeš na diplomacii a vidím, jak se angažuješ různě a jak zřejmě umíš dobře anglicky.. No mazec. Jen můžu tiše závidět =)
Ahojda,
ReplyDeletemám řidičák 3 roky a 2 měsíce, snažím se jezdit, ale taky mám strach. Všechno to jde o cviku! Hlavně nepřestaň jezdit. Kamarádka machrovala, že má řidičák, doma měli 3 auta a stejně když její přítel měl pak slučák se základkou, tak pro něj jel jeho strejda, protože ona není vyježděná... to je rozhodně špatně!
Při řazení je nejlepší koukat na otáčkoměr, protože někdo zvuk motoru prostě nevnímá. Jakmile se dostaneš nad 2,5 tis. otáček, tak bys měl přeřadit na vyšší stupeň (teda pokud nejedeš do kopce, to na to musíš ještě trošku šlápnout). Při rozjezdu je lepší, když přidáš víc plynu, než aby ti to chcíplo. Z kopce je lepší brzdit motorem, tzn. že z prudkého kopce nepojedeš na 5ku (to se ti auto děsně rozjede), ale třeba na 4ku (auto se tolik nerozjede). Když budeš brzdit nožní brzdou, tak to dělej přerušovaně, abys nezničila brzdové destičky, takže budeš mačkat pedál "šláp šláp šláp". Když bys udělala velké "šláááááááááp" tak to není vůbec dobré a může tam něco někde křupnout, přehřát se, apod.
Hlavně dodržuj dopravní předpisy, bacha na cyklisty a motorkáře a určitě to bude v pořádku.
S větším autem se jezdí hůř, než s menším. Ale je lepší něco než nic. První auto s řidičákem jsem řídila Sprintera (celkem slušně velká dodávka od Mercedesu) na takové malé silničce a přítel mi jen řekl: "Nejdřív se nauč s nafťákem a pak ti půjčím mondeo." Dostal pak děsně vynadáno, protože Sprinter byl moc velký na tu malou silnici =oD
Hodně štěstí =o)
PS: Řídila jsem menšího brášku od Cruze a to Aveo v benzínu, přišlo mi to jako na autodromu =o)