Monday, 26 November 2012

MONDAY MOTIVATION #2


Dnešní svět je velmi uspěchaný. My jsme uspěchaní, uhnaní a věčně pospícháme a honíme se za něčím. víme my vůbec, za čím? Abych pravdu řekla, já občas ne.

Z věčného utíkání snad nikdy nikdo šťastný nebyl, spíš naopak. Naštvanost, zamračenost a vážné výrazy lidí v tramvaji nejsou tím, na co já se chci dívat po náročném dni. Chci se na lidi smát, smát se s nimi a mít je ráda. A to stejné očekávám od nich.

Zastavte se, prosím, na chvíli. Ať už jste kdekoliv. Jednou za den se zastavte, popřemýšlejte o tom, jestli není lepší dál jít pomalou chůzí než utíkat na těch vysokých podpatcích.. Kupte si kávu v kavárně a posaďte se k ní, dejte si pizzu v restauraci a ne u okénka zabalenou v ubrousku.

A hlavně: usmějte se, zasmějte se, vzpomeňte si na něco hezkého. Popřemýšlejte třeba o pěti lidech, které máte rádi. Ať už je to pán, který hrabe listí v parku a Vy ho máte rádi za to, že park bude hezčí a Vy si bude moci  sednou na čistou lavičku. Může to být Váš přítel, rodina, kamarádi, učitelé, šéfová z práce.. Cestou domů, když sedíte v autobuse, se zasněte. Jaký život chcete mít dál, kam byste chtěli o letních prázdninách nebo co chcete dostat/dát o Vánocích.. Vymyslete si nějaký svůj malý sen, poznamenejte si ho, změňte ho v přání a pak v realitu. S úsměvem a lidmi, kteří mají rádi Vás a Vy je, to bude určitě jednodušší.

Hezký týden!




9 comments:

  1. Já mám občas pocit, že už se nikdy nikdo nezastaví....
    S modernější a modernější dobou žití roste rychlost žití :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. roste a já mám ráda tenhle způsob života, jen mi připadá, že zastavit se aspoň na chvíli je prostě nutné! :)

      Delete
  2. MOc pěkně napsané, také snažím nespěchat, ale někdy to prostě nejde

    ReplyDelete
    Replies
    1. já vím, zrovna teď to prostě nejde mně. ale přemýšlím, zda jen hledám výmluvy nebo to nejde.. :)

      Delete
  3. Já se na ulicích usmívám běžně a v kolemjdoucích to často vzbuzuje rozpaky. :-) Dneska jsem šla po ulici, na něco si vzpomněla, ujel mi velikánský úsměv a mám pocit, že jsem kolemjdoucí spíš vyděsila. :

    ReplyDelete
    Replies
    1. tak se nedej a směj se dál! :) třeba tím alespoň menší část okolí přinutíš se usmát nazpátek. :)

      Delete
  4. krásně napsáno:)
    z maličkostí se radovat umím, třeba právě z té zmíněné kávy v kavárně, je důležité si každý den udělat něčím radost a myslet pozitivně:)

    ReplyDelete
  5. Ani nevieš ako by som chcela na chvíľu spomaliť...
    Mám nenormálne rýchle obdobie...
    Ale na usmievanie čas mám :D. Tie som toho názoru, že svet s úsmevom je oveľa krajší ;).

    Kejmy <3.

    ReplyDelete
  6. Taky jsem zastáncem úsměvu a jak se říká,stojí za to si ho udržet, když nic jiného, tak jím naštvete spoustu lidí:))
    Jinak děkuji za komentář. právě se dostávám do této problematiky trochu hlouběji a vážně mě děsí to, že nahoře jsou sice možná inteligentní lidé, ale naprosto emočně nevyvinutí a pak to tak dopadá;)
    (S)měj se :)

    ReplyDelete

Děkuji za Vaše komentáře - moc potěší!