Nechte si poradit.

Zajásejte, protože i mě už dochází, že v některých ohledech bych svému okolí měla věřit. Většinou mi radí správně. A pokud se náhodou spletou (třeba v tom, že čokoláda, kterou jsem si koupila v Lidlu za 10 Kč ve slevě, bude dobrá nezkažená), věřte, že to nedělají naschvál (doufám!).



"Ta knížka je hrozná, ani jí nečti." Tohle mi před týdnem řekla mamka a co myslíte. Ano, ta kniha je hrozná a já se u jejího čtení vztekala a po dvou kapitolách ji zahodila do kouta.

"Jé, Luci, tohle sis neměla kupovat, je to pěkně hnusný." Ano, čokoládové křupky byly pěkně hnusné a já se po jejich konzumaci ještě dlouho necítila dobře.

"Proč si bereš tolik věcí, stejně Ti budou ležet k kufru." Vzala jsem si místo dvou párů bot asi šest (na každý den a ještě do zásoby), pak jsme samozřejmě obula nanejvýš ty dvoje.

"Budeš se za něj stydět. Nezdraví, nepoděkuje a ještě má špinavé tričko." Mamka měla pravdu. Styděla jsem se.

Na některé věci si asi musíme přijít sami, ale je fakt, že kdybychom věřili radám okolí, ušetřili bychom své chuťové pohárky pro lepší jídlo, nerozbili zipy u kufrů a své srdce nechali někomu lepšímu. Prý jsme si my lidé dost podobní a rozdíly mezi dvěma lidmi jsou velmi nepatrné. Proto si nechte poradit od zasvěcených lidí, kteří vědí o čem mluví.