"Láska je jako hnutí, co nutí dva blázny do blbnutí!"

Letíme výš a výš. Stoupáme po schodech. Po schodech, co vedou do sedmého nebe! 

Nikdy jsem nezažívala krásnější chvíle a krásnější okamžiky. Nikdy jsem tak často neplakala radostí, neusmívala se na sebe do zrcadla a nepřipadala si tak krásná. Milovaná. Žádaná! Objetí, polibky a všechno, co patří k tomu zamilovaní. I smutné chvíle, tak smutné, že si myslíte, že je nikdo nezachrání, ale ON ano, ON to dokáže. Je to prostě Úžasňák! ♥


Nikdy jsem nezažila pravou lásku a pořád jsem o ní mluvila. Pořád jsem si říkala:"Ano, je to on!" - ale nebyl. Je teď, až nebo už? Myslím, že na čase nezáleží. 

Teď je tady a já cítím, že víc už milovat nemůžu ani nemůžu být milována. Možná ano, ale teď, v tomto okamžiku jsem tou nejšťastnější holkou pod Sluncem, možná v celém vesmíru.

Užívám si života, jeho objetí a polibků naplno. Hltám každé jeho slůvku, do srdce si vrývám jeho úsměv, pohled a večer si ho promítám před očima.

Láska je ten nejkrásnější pocit, který můžete pocítit na vlastní kůži. Jsem sobecká a proto říkám, že je lepší být milována než milovat. Jenže už skoro 2 roky k sobě patří milovat a být milován. Alespoň u mě, u nás.

Je to zvláštní, ale cítím, že jsme jedna duše, jedno tělo. Nejsem já a on, jsme MY. A MY taky budeme. Pořád. Vím(e) to!